Milí posluchači,
dovolte nám pár slov úvodem. Cimbálová muzika Kyničan vznikla v roce 2009 v Moravských Knínicích. Mimo repertoár z tradičních folklorních oblastí Moravy se zaměřujeme i na interpretaci písní z rodného Brněnska a Podhorácka. Též se podílíme na pořádání verbířské soutěže v Moravských Knínicích.
V roce 2018 jsme účinkovali na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici a doprovázeli program „Ta brněnská mája tenká“. Toto vystoupení pro nás bylo dalším impulsem, abychom nahráli méně známé, ale krásné melodie z našeho kraje.
Poslechněte si tedy tyto příběhy, které jsou veselé i smutné, plné radosti i strasti… jako život. A proto:
Zahréte mně do kolečka, páni muzikanti!
-
Ze zápisů Hynka Bíma 3:39
-
Falešná láska 4:10
-
Líšeňské čardáš 2:28
-
Šotyšky 2:02
-
Do kolečka, do kola 3:02
-
Figurke 2:39
-
Vojenský valčíky 3:28
-
Aj juž ho vezó 3:55
-
V kynickým šenku 4:04
-
Ty komínská panenko 2:20
-
Živobetí 2:47
-
Co robíte u Brna vojáci 3:25
-
Pod brněnskó májó 1:43
Začátky cimbálovky Kyničan
byly v devadesátých letech skromné. Malá skupina hráčů se začala scházet a hrát “tzv. na hudecko” pod vedením Leoše Helána a později Martina Kšici. Cimbál si muzika pořídila až v roce 2009. Kromě tradičních moravských písní se záhy muzika zaměřila i na Brněnsko a Podhorácko. Po pečlivém hledání ve sbírkách a také z odkazů Hynka Bíma, obohatila muzika svůj repertoár o neznámé písně právě z těchto regionů.
Muzika se stala později vyhledávanou soubory z Brna a vesnickými skupinami z okolí města pro souhru se zpěváky a pochopením pro tanečníky. Společně pak přispěli k reprezentaci Brněnska na Mezinárodním festivalu ve Strážnici v roce 2018 a k získání ceny Laureáta slavností. Také proto všichni, kteří muziku Kyničan v čele s Martinem Kšicou rádi poslouchají nebo při ní tancují, přejí Kyničanu příznivé přijetí nového CD a další úspěšný růst.
PhDr. Věra Kovářů,
etnografka
S cimbálovou muzikou Kyničan
byla radost spolupracovat. Zkoušeli jsme u nás v Dambořicích, mezi námi se batolily naše děti. I když jsme se viděli poprvé, celou zkoušku provázela lidsky milá atmosféra, vzájemná úcta, pohoda a snaha o co nejlepší výsledek společné umělecké práce (a taky dobroty ze zabijačky od jedné naší zpěvačky). Jací jsou? Milí, klidní, usměvaví, vtipní – prostě pohodáři, kteří dělají muziku srdcem a přistupují k lidové písni i jejím interpretům s pokorou.
Petra Šaňková,
vedoucí ženského sboru Děvčata z Dambořic
Vážení a milé,
byl jsem osloven, zda bych se nechtěl, jako pomocník aranžéra a též výkonný muzikant, vyjádřit k prvnímu CD cimbálové muziky „Kyničan“ z Moravských Knínic. Dělám to rád a jsem potěšen, že ty výzva přišla.
S obcí Moravské Knínice, a jejím počátečně bujícím folklorním hemžením, jsem poprvé přišel do styku v 90. letech minulého století. Bože jak ten čas letí. V té době většina muzikantů této kapely byla ve věku batolecím a někteří ani nebyli, že Jani.. Tenkrát naši Varmužovu cimbálovou muziku oslovil starosta obce František Kšica (otec nynějšího primáše kapely) a společně s ním parta folklorně nadšených mládežníků, A prý jestli bychom jim neodehráli hodovou zábavu. Odehráli jsme. Posléze se z jedné akce vyvinula několikaletá spolupráce. A asi měla smysl, protože nejenom, že místní folklorní hemžení nezaniklo, ale rozvinulo se až do stádia, kdy v obci vznikla cimbálová muzika, mužský sbor a taneční soubor. Jsem hrdý, že jsem byl při tom.
Druhé moje sblížení s folklorem v Knínicích přišlo v květnu 2017. Tenkrát mi volal také Kšica, ale tentokrát Martin, coby vedoucí a primáš moravskoknínické cimbálovky. Prý jestli nemám čas, nemají na hru basistu, a oni se sice necítí být na úrovni jako kapely na Slovácku, ale přece jenom… Mám čas a rád přijedu. Jsem duše zvídavá a zvědavá a každá „hračka“ s novou kapelou mně něčím obohatí.
A tak jsem jel. A historie se opakovala. Z jedné akce jich bylo víc a tak v Knínicích vypomáhám už víc než 3 roky na basu i violu.
Jsem s těma klukama a holkou rád a tak mně potěšilo, když mně vyzvali ke spolupráci na jejich prvním CD.
Nebudu se rozepisovat, o tom, jak nahrávky, prezentované na novém nosiči, vznikaly, kdo vybíral repertoár, kdo písničky upravoval, kdo hrál na který nástroj, … a podobně. To se dočteš čtenáři, a posléze posluchači, na přebalu. Spíš se chci pozastavit nad tím, proč toto CD vzniklo. Brněnsko, kam Moravské Knínice patří, bylo dlouhou dobu ve stínu ostatních, divácky i posluchačsky atraktivnějších národopisných oblastí. Až když jsem začal s „kyničanem“ hrávat, tak jsem zjistil co je zde krásného a hodnotného materiálu. Ale nejenom toto. Taky jsem zjistil, že je tady obrovské nadšení proto, aby se písničky a tance znovu objevily a uvedly mezi lidi. To je, a mělo by být i jinde, to hlavní, proč by měla CDéčka vznikat. Brněnsko není prvoplánově vznosné ani honosné, nevystavuje okázale svoji krásu. Ono je ve své cudnosti vnitřně nádherné. A v tom, že tato oblast vstává z popela jako bájný Fénix a „Kyničan“ tomu svým počinem napomáhá, vidím význam vydání tohoto nosiče.
Proto jsem rád, že jsem při tom byl a poslech a studium materiálu, který byl na CD použit, doporučuji všem upřímným obdivovatelům moravského folklóru.
A tak kdo máš uši a srdce, slyš.
Josef Varmuža